Výlet do Marcinkowic v Polsku
Někteří žáci ze základní školy by se s vámi rádi podělili o své zážitky a dojmy z výletu do Marcinkowic v Polsku. Začtěte se do jejich slohových prací a dozvíte se vše, co se tam dělo!
Vše začalo 5. 11. Všichni jsme se shromáždili ve škole. Jeli jsme skoro celá škola. První naše zastávka byla v Králíkách, kde jsme se nasvačili. Přibližně za hodinu jsme byli v Klodzku a to už bylo za hranicemi. S holkama to byla hrůza, protože jsme museli prolézt každý obchůdek. Hned jak jsme přijeli, čekal nás oběd. Ten nám všem chutnal. Po obědě jsme si vybalili. Uložili nás ve sportovní hale do pěkných pokojů. Ve škole pro nás měli připravené kouzelné komnaty Harryho Pottera. Byla to komnata zábavy, kde jsme si hráli s míčkem a padákem, komnata vaření, hudby, kde jsme zpívali a na další si už nevzpomínám. Umývali jsme se v americké firmě, která vyrábí součástky k automobilům. Pak jsme šli do hajan. Další den nás čekala snídaně a potom balení. Hned, jak jsme sbalili, tak jsme šli sportovat. Měli tělocvičnu velkou jako dvě naše rudoltické. Nejdříve sportovala druhá a třetí třída, po ní nastoupili čtvrťáci a páťáci. Kromě závodů pro nás měli připravený turnaj ve vybíjené a fotbalu. První třída se šla učit s polskými prvňáčky. Po vyhodnocení, diplomech a pohárech hurá domů.
Šíleně se mi tam líbilo a vzpomínat budu hodně dlouho.
Daniel Diblík
Dne 5. a 6. listopadu jsem jela se svými spolužáky a pěti učitelkami za našimi polskými kamarády, kteří jezdí za námi do Čech. Jeli jsme krásným neoplánem, ve kterém bylo pohodlně. Cesta byla poměrně dlouhá, ale díky zastávkám v Králíkách a v Klodzku se to dalo vydržet. Na tržnici jsme si mohli něco koupit. Cesta z Klodzka do Marcinkowic nám pak utekla jako voda. Všichni na nás čekali, mávali a radostně skákali, že jsme konečně dorazili. Velice nás zaujala jejich nová tělocvična i to, co pro nás připravili. Ty báječné hry a soutěže. Nejvíc mě tam bavily hry Harryho Potera a soupeření proti Marcinkowickým. Večer byla večeře a hurá do hajan. Druhý den nás čekalo balení a sportovní klání. Druhá a třetí třída se umístila na druhém místě, čtvrtá a pátá třída získala třetí místo. První třída, ta se měla! Oni se šli učit s polskými prvňáky. Potom byl oběd a hurá domů za maminkami.
Tento výlet se nám velice líbil. Všichni na to budeme rádi vzpomínat, protože máme nyní v Polsku velkou spoustu nových kamarádů.
Tereza Žáčková
Dne 5.11. jsme se školou jeli do Polska. Ke škole si pro nás přijel autobus. Narovnaly se zavazadla, a mohlo se jet! Návrat se konal 6.11.
Když jsme dorazili do Polska, tak už nás očekávali. Připravili pro nás školu Harryho Pottera se spoustou zábavy. Třídy měly své názvy a paní učitelky. V každé z nich se něco dělo. Např. malování balónků, malování obličejů, zpívání, vaření a další. Před spaním jsme se jeli autobusem vykoupat a umýt si obličeje, na kterých jsme měli umělecká díla od našich kamarádů. Potom jsme zalehli do pelechů a spali jsme. Druhý den jsme soutěžili v disciplínách s Poláky. My starší jsme byli na 3. místě a mladší na 2. místě.
Na tyto dva dny vzpomínám ráda, protože jsme si užili. Hodnotím to dobře a moc se mi tam líbilo.
Denisa Kupsová
Ve dnech 5. a 6. listopadu jsme cestovali do Marcinkowic v Polsku. Jela skoro celá škola, jen někteří zůstali ve škole. Jeli jsme autobusem neoplánem s hodným panem řidičem, z firmy pana Bartáčka. Cestou jsme si zpívali, hráli karty a dělali lumpárny. Když jsme dorazili do Marcinkowic, tak nás paní učitelky ubytovaly a pak šly s nimi na oběd. K obědu jsme měli brokolicovou polévku a halušky podle jejich receptu. Po obědě nás dovedli do školy, kde jsme si hráli a soutěžili s Harrym Potterem. Když už bylo opravdu pozdě, šlo se spát. Ještě před spaním nám paní učitelka Filípková četla pohádky z Krkonoš. Druhý den jsme šli na snídani a pak do jejich nové tělocvičny závodit. Soutěžili jsme proti Marcinkowicím a Sobocisku. Nejprve šel 2. a 3. ročník a pak 4. a5. Ročník. M jsme vybojovali 3. místo. Také jsme hráli vybíjenou a fotbal. Po soutěžích jsme šli na oběd a pak tradááá domů.
Moc ráda na to vzpomínám a byla bych ráda, kdyby se to příští rok opakovalo.
Bára Jílková
Jako každým rokem nás pozvali do Polska Marcinkowice. Vyrazili jsme 5. listopadu a domů jsme se vraceli druhý den večer.
Jela téměř celá škola. Dopravila nás tam firma pana Bartáčka neoplánem. Cesta byla dlouhá, ale díky pohodlnému autobusu i zastávkám v Králíkách a v Klodzku se cesta dala vydržet. V Klodzku jsme se zdrželi asi dvě hodiny, protože si každý z nás chtěl koupit něco hezkého na tržnici. Potom jsme pokračovali v cestě za našimi kamarády. Konečně jsme dorazili do Marcinkowic, kde nás krásně přivítaly paní učitelky, s kterými jsme šli na oběd. K obědu byla květáková polévka a pirohy. Po obědě nás zavedli do školy, kde se třídy proměnily v komnaty a v každé z nich jsme něco dělali. Třeba jme si malovali na obličej, v další komnatě zdobili balónky nebo připravovali saláty. Ty jsme pak měli k večeři. Po večeři jsme se jeli vykoupat do americké firmy, která vyrábí součástky do automobilů. Čistí, voňaví a utahaní hajdy do hajan. Druhý den jsme se po snídani sbalili a pak šli do jejich nové tělocvičny závodit v družstvech proti sobě. Naše škola vybojovala krásné dva poháry za 2 a 3. místo. Nejmenší prvňáčci se mezitím učili ve škole polsky. My větší jsme raději komunikovali anglicky.
Moc se mi tam líbilo a už se těším až je povezeme na návštěvu my k nám.
Natálie Jursová
Dne 5. listopadu jsme si vyjeli do Polska. Jeli jsme skoro celá škola, jen někteří zůstali ve škole s paní učitelkou Jurkovou. Do Polska nás dopravil hodný pan řidič s neoplánem, který byl velmi pohodlný a dokonce i s televizí.
Když jsme konečně dorazili do Plska do Marcinkowic, tak jsme si šli uložit tašky do jejich nové tělocvičny a šli jsme se naobědvat. Oběd byl moc dobrý. Později jsme se přemístili do školy. Tam na nás čekaly komnaty a jejich paní učitelky (čarodějky). Byly to komnaty not, zábavy, vaření, obličejů, kreslení, malování na balónky a ještě jiné. Každý si vybral štítek s barvou a utvořil družstvo. Večer nám paní učitelka Filípková přečetla Krkonošskou pohádku, u které jsme usli. Druhý den jsme závodili v nové tělocvičně proti polským dětem. Mladší z nás vyhráli 2. místo a starší 3. místo.
Tento výlet byl nádherný a hodnotím ho dobře, i když se sem tam nějaký zlobivec našel.
Veronika Mrázková