Cyklovýlet 5. ročníku 2. 6. 2017

V 8.00 jsme se sešli u školy – naše celá třída, paní učitelka, její taťka a Šimonův děda. Vyjeli jsme od školy „zadní“ cestou směrem na Lukovou. Potom za námi Šimonův děda nejel, tak se tatínek paní učitelky vrátil zjistit, co se stalo. Závada na kole! Musel si nechat kolo svařit a my jsme zatím pokračovali do Lukové na hřiště, kde jsme na pana Křivohlávka počkali. Na hřišti jsme si zatím zahráli fotbal.

Když jsme byli v plném počtu, pokračovali jsme dál směrem na poldry u Žichlínka. Využili jsme blátivou cestu mezi poli s velkými kalužemi a zkratku pěšinkou mezi travinami. Podél kolejí , s krásným výhledem na vodu i do okolí, se jelo pohodlně. Zaparkovali jsme kola na mostě s výpustí

a seběhli k vodě Moravské Sázavy. Měli jsme dovoleno přejít potok na bezpečném místě.

Vraceli jsme se po silnici směrem na Žichlínek, ale tam jsme nedojeli a opět využili polní cestu, křižovali silnici Žichlínek – Lubník a dostali se až nad obec Sázava.

V Sázavě jsme měli možnost koupit si na hřišti limonádu, postavit si branky a zahrát si fotbálek. Paní učitelka přerušila naše hraní. Domluvila prohlídku nedaleké Rybí farmy pana Kokory. Chová také daňky. Chvilku jsme na něho museli čekat. Čekali také dva lidé, kteří si přijeli koupit pstruhy.

Pan Kokora vyloví velkou sítí množství pstruhů a kupující si může vybrat. Všichni jsme si na ně chtěli sáhnout, prý když jsou ve vodě, tak to nevadí a síť napůl ve vodě byla. V další nádrži chová majitel malé roční pstruhy – schválně jim házel krmivo, aby připluli k hladině a my je dobře viděli.

U pstruhů jsme se zdrželi asi půl hodiny. Pak ponořil jen kvůli nám velkou síť i do nádrže chovné

a to jsme teprve koukali! Velký metrový jeseter – kříženec jesetera ruského a sibiřského! Chytili se také menší kusy tohoto druhu. Lidé si malé jesetery pořizují do zahradních jezírek, patří totiž mezi „bahenní“ ryby.

Také nás zaujala rybami neobydlená nádrž plná velkých pulců ropuchy. Byly jich tam miliony! Živili se řasami po okrajích a už jim rostly nožičky. Nedalo nám to a snažili jsme se je chytat s vodou do dlaně. Při takovém množství to nebyl problém. Ještě jsme se přesunuli k panu Kokorovi

na zahradu, kde nás přivítal jezevčík. Navštívili jsme líheň pstruhů, okoukli pasoucí se dlouhosrsté morče a zakrslého králíka. Ohřáli jsme se ve velkém skleníku plném kaktusů. Nádhera. Některé byly větší než my.

Kolem poledne jsme pokračovali do Albrechtic, kde jsme se zastavili v Motorestu. Koupili jsme si nanuky a někdo i pití. Chvíli jsme seděli a poté, co jsme snědli nanuky, vyrazili cyklostezkou směr Lanškroun. Další zastávka byla u haly B. Modrého na dopravním hřišti a skateparku. Sjížděli jsme ho na kole, pak vybíhali z betonové „jámy“ a skákali na matrace. To nás bavilo!

Pak už jsme se těšili na opékání u rybníka na turistické základně – chatě Loděnici. Přijeli jsme k ní, odložili kola. Začali jsme zapalovat oheň, ale moc nám to nešlo (vítr). Nakonec jsme oheň zázračně zapálili. Vytáhli jsme špekáčky a začali jsme je opékat. Na takové malém „hřišťátku“ jsme si zahráli kopanou. Na molo v blízkosti chaty vylezly kachny. Nejdříve jsme jen pozorovali jejich způsob odpočinku na jedné noze, pak jsme je odehnali.

Vrátili jsme se po cyklostezce kolem rybníků do Ostrova, vyšlapali kopec k hlavní silnici a pak sjeli

Rudolticemi ke škole. Celkem jsme ujeli 31 km. VŠE JSME SI UŽILI, VE ZDRAVÍ VRÁTILI. VÝLET BYL SUPER!

Žáci 5. třídy a paní učitelka Skalická

Fotografie zde